Connect with us

Návody

Jak naučit dítě správně a bezpečně bruslit

Published

on

Bruslení je jedna z nejzábavnějších zimních aktivit, po které touží už malé děti. Zjišťovali jsme, kdy je vhodné s výukou na ledě začít, jakou výbavu pořídit a co udělat pro to, aby se děti na bruslích pohybovaly s jistotou, správně a bezpečně.  

 

Přemýšlíte, zda už můžete letos v zimě postavit svého malého potomka na brusle, aby to nebylo předčasné a škodlivé pro jeho klouby?  Podle odborníků je optimální s výukou začít v předškolním věku.

 

Začněte, až když je zpevněný kotník

„S výukou bruslení je možné začít mezi 4 až 6 rokem věku dítěte, je to však individuální, protože správné načasování prvních krůčků na bruslích se odvíjí od fyzické zdatnosti dítěte. Především je důležité, aby mělo zpevněný kotník. Nemá-li dítě dostatečně zpevněné svaly a vazy v kotníku, je dobré s výukou chvíli počkat. Musíme dát totiž pozor na nebezpečné přetěžování kloubů a páteře, protože vývoj kostry není v tomto věku ještě ukončen. Dohlédnout musíme i na správné držení těla. A určitě bych ráda připomněla, že děti bychom neměli do bruslení nutit, musejí to chtít zkusit samy. To ostatně platí u všech pohybových aktivit – sport má děti hlavně bavit,“ připomíná lektorka Zuzana Svátková z dětského pohybového centra Monkey´s Gym, které už léta pořádá úspěšné kurzy ledního bruslení.

 

Bez helmy ani krok

Při bruslení bychom neměli podcenit výběr oblečení. Dítě se bude potit a při pádech, bez kterých se začátky určitě neobejdou, se bude víc „válet“ na ledu, než stát na nohou. Proto musí být nepromokavé, odvádějící vlhkost od těla a s tepelnou izolací. Také rukavice musí být pevné a nepromokavé. Zároveň musíme vybrat oblečení, které umožní malému bruslaři pohodlný pohyb. „Naprostou nutností je lyžařská helma (ne cyklistická!), pod kterou může být čepice nebo kukla. Ponožky volte určitě vysoké, ale ne příliš silné, aby dítě neztrácelo cit v noze. Samozřejmě nejdůležitější jsou brusle, které by měly perfektně padnout – bota musí odpovídat velikosti nohy dítěte, měla by pevně sedět v patě a kotnících, prsty mohou být volnější. Dbejte i na správné zašněrování – ve špičce boty příliš neutahujte, zato pevněji je zašněrujte v nártní části a nahoře pak opět volněji,“ radí Zuzana Svátková.

 

Výhody výuky v kurzu

Pokud máte ve svém okolí příležitost, určitě své děti svěřte do rukou odborníků. Při výuce je totiž potřeba kromě zkušeností i hodně trpělivosti a vysvětlování. Dítě s „cizím“ člověkem a v kolektivu lépe spolupracuje, je přístupnější. Lektoři kvalitních kurzů bruslení jsou vyškolení a postupují podle odborné metodiky. Cílem kurzu je provést děti prvními krůčky na bruslích. Ukázat jim základy pohybu, dodat sebevědomí při nové činnosti, společně se naučit úplné základy tak, aby mohly následně s rodiči nebo v rámci volného bruslení již samy zkoušet jízdu na bruslích.

Bruslení je hra

„Naším cílem je, aby si děti jakýkoliv pohyb zamilovaly, proto jsou kurzy vedeny zábavnou formou. Ke každému malému bruslaři přistupujeme individuálně, bereme ohled na jeho pohybové možnosti a do ničeho ho nenutíme. Máme k dispozici hrazdičky, děti tak při prvních krůčcích získají jistotu, zbaví se strachu z neznámého pohybu. A ledovou plochu mají jen samy pro sebe, takže nehrozí například riziko srážky s neopatrným rozjetým hokejistou, jak se často stává na zimních stadionech. Naše propracovaná metodika obsahuje různé hry a soutěže, děti baví honičky, hra na rybáře a rybičky, štafety, jízda ve vláčku. Během výuky je stále podporujeme v jejich pokrocích a chválíme. A děti jsou nadšené, když pak se svými rodiči vyjedou o víkendu bruslit a užívají si tuhle báječnou zimní aktivitu společně,“ říká Zuzana Svátková.

Rady odborníka:

  1. Broušení bruslí přenechte vždy profesionálům.
  2. Boty nechte po každém bruslení dobře vyschnout.
  3. Nekupujte zbytečně větší velikost bruslí – dětem by se špatně ovládaly a zakopávaly by o volnou špičku.

 

Tip na zábavné kurzy ledního bruslení pro děti

Jakmile začne mrznout a na venkovním hřišti na střeše pražského obchodního centra je připraven led, opět zde vypuknou úspěšné kurzy ledního bruslení pro děti, které pro děti od 4 let pořádá pohybové centrum Monkey´s Gym. Lekce jsou vhodné pro začátečníky i pokročilé, protože probíhají v oddělených skupinkách. Hlavní předností těchto kurzů jsou především kvalitní lektoři i zázemí. Délka jednoho kurzu je 55 minut – během dopoledne jsou vždy vypsány 3 termíny a kapacita je 15 dětí na každý termín. O děti se nemusíte bát, protože přítomni jsou vždy 3 zkušení lektoři. A co s sebou? Kromě nadšení je vhodné přinést dětem vlastní brusle (kapacita místní půjčovny je omezená na 2-3 páry bruslí od každé velikosti) a děti musí mít z důvodu bezpečnosti lyžařskou helmu a teplé rukavice (chrániče nejsou nutné). A pozor: o svačinku i pitný režim dětí se tady postarají zdarma. Aktuální informace najdete na www.monkeysgym.cz

 

Monkey´s Gym je dětské pohybové centrum, kde jsou tělocvičny šité dětem na míru. Lektoři kladou důraz na respekt ke správnému psychomotorickému vývoji u dětí i jejich individuálním dispozicím. Pravidelně organizují také kurzy in-line a zimního bruslení. Více na www.monkeysgym.cz

 

Zdroj textu a foto: www.monkeysgym.cz

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Návody

10 rad, jak pořídit skutečné dobré fotky mobilem

Published

on

Každý dnes fotí mobilem, ale zdaleka ne každý je schopen pořídit mobilem hezké fotky. Jak z těch kapesních hraček vytáhnout co nejvíc, a ne jenom naslepo cvakat, radí Jan Rybář, lektor fotografických kurzů iFotografování.cz.

 

Dobré světlo je alfou a omegou dobré fotky

Ano, mobil umí fotit skvěle, ale jen někdy. A je důležité chápat, kdy. „Konkurovat pořádným foťákům umí mobily jen za dobrých podmínek, zejména v situacích, kdy je hodně světla, a to světlo je dobré, nebo alespoň zajímavé. Tedy se pořádně dívejte a zapamatujte si situace, kdy jste byli s výsledkem spokojeni – budou to hlavně fotky typu: dcera jde v jemném světle hezky nasvícenou zelenou loukou a nad ní plují na nebi obláčky. Když bude šedivo a pochmurno, nefoťte, nemá to smysl, fotky budou většinou ošklivé,“ říká Jan Rybář, lektor fotografických kurzů iFotografování.cz.

Naučte se porážet pořádné foťáky (jde to!)

Je to tak: existují konkrétní situace, kdy vyšší třídy mobilů dokáží porazit tradiční foťáky. Totiž: mobily jsou obecně technologicky dále ve schopnosti zpracovávat fotky přímo v okamžiku zmáčknutí spouště. Například fotky krajiny s nebem: odpradávna platilo, že u takové fotky bude nebe přesvětlené a bude nutné fotku upravit. U mobilů tomu už tak není – a právě při focení v krajině si mobily často poradí lépe než foťáky: stíny nebudou tak temné, nebe bude modré, zeleň zelenější. Zkrátka, připravte se na to, že mobil toho někdy opravdu umí hodně! Více se dozvíte v krátkém videu Revoluce: Kdy mobil poráží foťák a kdy ne, které je zdarma.

Využívejte tajné zbraně mobilů, bude to vidět

Co je největší chyba při focení mobilem? Jak říká Jan Rybář, je hrozná škoda nenaučit se používat všechny „tajné zbraně“ mobilů. Tedy neprozkoumat, co vše ty hračky umí. „Mobil je výkonný kapesní počítač – a já svým studentům vždy doporučuji investovat čas do průzkumu toho, co dokáže. Jen tak cvakat, to je hrozná škoda,“ dodává. A co konkrétně by stálo za průzkum? U mobilů s Androidem se pokročilé funkce nacházejí většinou v sekci PRO, u iPhonů je dobré experimentovat se speciálními fotografickými aplikacemi, například s oblíbenou ProCamerou. Plus: u nejvyšších modelů je dobré seznámit se s funkcemi umělé inteligence. „Ještě nedávno to byla skoro nepoužitelná věc, nyní ale začíná umělá inteligence fotkám opravdu pomáhat,“ říká Jan Rybář s tím, že nejlépe to je vidět třeba v krajině, kdy algoritmy velmi decentně zvýrazní barvy či „vrátí“ nebe tam, kde by jinak bylo přesvícené.

Chcete si vyfotit ohňostroj telefonem? Máme pro vás 6 základních tipů

Choďte blízko

„Tohle pravidlo je stejné jako u pořádného foťáku: naučte se chodit blízko. Když někoho fotíte, nemá smysl ho cvaknout z několika metrů. Choďte k lidem (nebo k předmětům) až téměř na dotek a uvidíte, že vám najednou začnou vznikat pod rukama skvělé fotky, v nichž bude kromě lidí i okolí, kontext, atmosféra, příběh. Zkrátka to bude vypadat zajímavě,“ radí Jan Rybář, zároveň ale varuje před nešvarem mnoha fotografů: „Nikdy nefoťte jen něčí hlavu zblízka. Mobil má širokoúhlý objektiv, a pokud s ním cvaknete jen něčí hlavu, objektiv mobilu zdeformuje tvář, a ta bude ošklivá.“

Předměty foťte zblízka, rozmažete pozadí

Čip i čočky mobilu jsou malé, z čehož plyne zásadní limit: na rozdíl od pořádných foťáků není u obyčejnějších mobilů možné rozmazávat pozadí a dávat tak fotce pocit trojrozměrnosti. Ale i tak je možné se z toho vylhat, pokud si budete pamatovat fígl, který je jedinou cestou, jak vyčarovat rozmazané pozadí. Musíte jít hodně blízko, pořádně zaostřit na předmět a pozadí se pak překvapivě hezky rozmázne. U obličejů to nedělejte, nedopadlo by to dobře, viz bod výše, ale u předmětů to funguje hezky. (Plus ano, mobily už dnes mívají i portrétní režimy, kde pozadí rozmazávají softwarově, na to ale trochu pozor, ne vždy se to povede ideálně).

Když se fotka rozmazává, naučte se nastavit ISO

Tohle vás možná překvapí, ale i u mobilu se dá nastavit ISO. A i u mobilu to je prostě v některých situacích nezbytné dělat, a zachránit tak fotku. Jaké to jsou situace? Hlavně jedna hodně typická: fotíte něco, co se poměrně svižně hýbe, a to vše se děje ve stínu, v místnosti, zkrátka v situaci, kdy není moc světla. Třeba, když dcera pojede na kole hlubokým lesem, to žádný foťák ani mobil sám od sebe nezvládne (protože nepozná, že na fotce je pohyb, a nedokáže sám zvládnout patřičná nastavení). Co s tím? Nastavíte vyšší hodnotu citlivosti (tzv. ISO) a mobilu tak řeknete: „Chovej se citlivěji, cvakni rychleji, použij kratší čas, nerozmazávej fotku.“ A on poslechne. Jen to s tím zvedáním ISO moc nepřežeňte, i tady platí – čím vyšší ISO, tím větší šum (tím je tedy fotka méně kvalitní). Androidy dávají možnost ISO nastavovat přímo v základním foťáku, u iPhonů pomůže nějaká aplikace.

Pozor na digitální zoom, fotky budou nekvalitní

Digitálním zoomem se dají věci přibližovat, což na první pohled vypadá lákavě, ale to přiblížení jen ořízne fotku a její kvalita bude bídná. „Samozřejmě, nejnovější mobily už mají i překvapivě slušné optické zoomy, kdy se o přiblížení starají opravdu čočky, ale pokud máte jen jeden objektiv, je lepší se digitálnímu zoomu zcela vyhnout,“ dodává Jan Rybář s tím, že jde o jednu z nejčastějších chyb mobilního focení.

Orientujete se ve fotoaparátech mobilů? | Exasoft.cz

Prozkoumejte svět HDR

U pořádných foťáků je HDR často symbolem ošklivě přebarvených obrázků, mobily ale tohle skládání fotky z několika dílčích snímků zvládají mnohem lépe. A byla by škoda to nevyužít. U mobilů s Androidem bývají slušnou HDR funkcí vybaveny i základní foto aplikace, pro iPhony Jan Rybář doporučuje aplikaci ProCamera s rozšířením VividHDR. „Dramaticky vylepší to, co iPhone dokáže,“ říká. A k čemu to „skládání“ vlastně je? K překonání „nedokonalosti“ normálních foťáků, které – jak známo – nedokáží fotit třeba proti oknu, nebo scény s velkým rozdílem mezi světlem a stínem. „HDR aplikace udělají rychle dvě až tři různě tmavé a světlé fotky a smíchají je do jedné. A jsme tak schopni řešit i fotky s velkým rozdílem mezi světly a stíny. Opravdu je škoda si s tím nehrát,“ říká Jan Rybář.

Naučte se korekci expozice, bez toho se nedá fotit

S mobilem, ale ani s pořádným foťákem, se nedá fotit bez chápání jednoduchého principu takzvané korekce (kompenzace) expozice. Foťáky mobilní i nemobilní dokáží jen málokdy dobře trefit správnou expozici (tedy to, aby fotka nebyla moc světlá nebo moc tmavá). Když to netrefí, je potřeba jim říci: vyfoť to světlejší, nebo tmavší. Klasický příklad je, když fotíte dceru na louce, za ní je světlá obloha, a její obličej je podivně tmavý. Musíte tedy foťáku říci: zesvětli to celé. Což se obvykle dělá dvěma způsoby: buď se klepne prstem do tmavšího místa (čímž se mobilu řekne: řiď se tímto místem, a on poslechne a fotku zesvětlí). Anebo, třeba u iPhonů, se po poklepání na displej objeví žlutá čára se sluníčkem, s nímž se dá jezdit nahoru a dolů a vše zesvětlovat a ztmavovat.

Nepřehánějte to s divokými filtry

„Mobil vám hned nabídne spoustu různých divokých filtrů, které třeba vše polijí žlutým odstínem, domalují dceři oslí uši, případně nějak jinak fotku zdivočí. Jasně, chvíli si s tím hrajte, ale pak to vypněte. Jedna z mála jistot fotografování mobilem totiž je, že každého dříve či později přestanou tyhle divoké filtry zcela bavit. Tedy je lepší používat je střídmě,“ říká Jan Rybář. Na druhou stranu je ale podle něj celé mobilní focení postaveno na tom, že fotky se zpracovávají a upravují mnohem více než už normálních foťáků. „Zkuste alespoň na čas opustit filtry a hrát si s podobnou kategorií úprav jako u normálních foťáků, třeba s kontrastem, sytostí a podobně.“ Do začátku doporučuje například aplikaci Snapseed, která je zdarma a nabízí nepřeberné množství možností, co a jak upravit.

Zdroj – www.iFotografovani.cz

Continue Reading

Návody

7 tipů, jak dětem zpříjemnit návrat do školy

Published

on

Každé dítě je jiné. Některé se do školy opravdu těší, jiné vůbec, některé ví, že se těší jen na prvních pár dní, a pak by zas bralo prázdniny. Každé dítě ale přivítá, když bude nástup do školy spojen s něčím příjemným, třeba i s nějakou tradicí.

 

„Prázdniny jsou od slova „prázdno“. Myslí se tím mít prázdno a čisto v hlavě. Tam v červenci a v srpnu nemá být prostor pro učení, ale prostor pro hru, bláznivé nápady a užívání si. Pokud tedy zrovna dítě nemá nějaký trabl ve škole, který je zapotřebí napravit, není nutné dětem učení připomínat a nutit je k opakování a drilování. Také doporučuji vyvarovat se vět typu: „jen počkej, ve škole budeš mít jiný režim“, „tam tě srovnají“ nebo „ve škole se konečně naučíš zodpovědnosti“… Proč dětem vyhrožovat takovými zbytečnými informacemi? To, že bude všechno jinak, je nám přece jasné, ale můžeme k té změně přistupovat z pozitivního úhlu,“ říká Štěpánka Štrougalová z Baby Clubu Juklík, dětského centra, které kromě plaveckých aktivit pro děti i dospělé nabízí i zábavné a vzdělávací aktivity pro rodiče.    

 

7 nápadů, které dětem rozhodně udělají radost

1. Něco nového a krásného

Každý rodič nejlépe ví, zda jeho potomka potěší víc překvapení, nebo zda si raději danou věc vybere samo. Mezi osvědčené tipy patří nový penál, pastelky či třeba svačinový box.

10 příkladů, jak z nezdravé svačiny udělat zdravou - Vitalia.cz

2. Originální obaly

Zkuste s dětmi připravit hezké obaly na sešity – ať už papírové nebo plastové – pokud škola dovolí, můžou si je o prázdninách samy vlastnoručně pokreslit a ozdobit.

3. Zábavné vzpomínání

„Dokážete najít svoji žákovskou knížku nebo třeba index? Budete se divit, kolik legrace si s dětmi při jejich prohlížení užijete. Pobavíte se nejen o známkách, ale i některé předměty mohou vyloudit úsměv. Takové pozemky, beton, těsnopis… Hlavně ale děti uvidí, že ani vy jste nebyli dokonalí, a že jim to umíte přiznat, což je moc dobře pro vzájemnou důvěru a pochopení,“ říká Štěpánka Štrougalová, která je sama maminkou čtyř dětí.

4. Taška pro prvňáčka

Školní batoh a školní potřeby: Má vaše dítě vše? | Hello Tesco

Jestliže se chystáte dát prvňáčkům novou aktovku, připravte toto překvapení 3-5 dní před začátkem školy. Děti ještě neumějí čekat týdny na ten „okamžik“. Žijí přítomností, a pokud dostanou novou aktovku, potřebují se o radost podělit velmi rychle.

5. Víc řeknou obrázky

Pokud jde dítě do školy poprvé, je dobré podívat se s ním na fotografie vystavené na školním webu. Vyprávějte mu, jak to tam bude probíhat, ujistěte ho, že vše zvládne, a když nebude něco vědět, musí mít informaci, že se může zeptat.

6. Kornouty plné dobrot

V Česku se pomalu, ale jistě začíná zabydlovat tradice „vítacích kornoutů“. Zjistěte si, jaké jsou zvyky ve vaší škole. Kornout nemusí být plný sladkostí. Stejně dobře může posloužit třeba sušené ovoce. Každopádně tento zvyk může vhodně pomoci k prolomení prvopočátečních dětských rozpaků.

Kornouty do první třídy: Cizí zvyky přebíráme poměrně snadno ...

7. Společný program

„První den je pobyt ve škole vždy krátký. Pokud je to pro vás jen trochu časově možné a děti jsou ještě ve věku, kdy je vaše přítomnost potěší (starší děti už dají přednost návštěvě cukrárny se spolužáky), užijte si tento den společně. Třeba výletem, návštěvou cukrárny, dětského parku, zoo, divadla, kina… Další dny už pravděpodobně celá rodina zapadne do zaběhnutých kolejí, vše zas dostane „školní“ režim. To ale vůbec není špatně, jen je to prostě jinak. Ostatně mnoho rodin se po volných prázdninách na pravidelný režim už zase těší,“ uzavírá téma Štěpánka Štrougalová z Baby Clubu Juklík.

 Zdroj:www.juklik.cz

Continue Reading

Návody

14 tipů, jak zabavit děti doma, když mají nečekané „prázdniny“

Published

on

Zabavit děti, aby celý den jenom neproseděly u televize a nezlobily, ale také se hýbaly a bavilo je to, není jednoduché. Máme pro vás patnáct tipů, díky kterým to zvládnete levou zadní.

Image result for children playing

  1. Hra se židlemi: Štěpánka Štrougalová z Baby Clubu Juklík využívá obyčejnou bytelnou židli, kterou má doma v obýváku. Vystačíte s ní na několik aktivit. Její děti na ni vylézají, vyskakují nebo ji podlézají. „Někdy dám také dvě židle k sobě, na ty navážu provaz a společně s dětmi ho bez doteku musíme podlézt. Provázek samozřejmě stále snižujeme a snižujeme. Nebo můžete ze židlí postavit slalom. Jestli nemáte moc tolerantní sousedy, zdolávejte ho po čtyřech, v dřepu nebo plazením.“
  2. Schovka: Jedna z nejoblíbenějších her, která se dá hrát i doma a nachodíte při ní spoustu kroků. Co takhle schovat se za závěs do sprchového koutu? Nebo čekat, jestli vás někdo objeví za prádelním košem? Jeden stojí za pikolou a všichni ostatní si musí najít dokonalý úkryt. Schválně, jak dlouho v něm vydržíte, než vás odhalí!
  3. Schovávačka po bytě: Jestliže bydlíte v malém bytě a schovka není nic moc, schovávejte věci. Třeba hrací karty. Nebo nastříhané barevné papírky. Pravidlo je, že každá musí být aspoň kouskem vidět, aby nebylo potřeba otevírat skříně ani šuplíky. Na povel všichni začnou hledat. A kdo najde nejvíc, ten má právo vymyslet důmyslné skrýše příště.
  4. Pohybové básničky: Básničky s napodobováním se nikdy neomrzí. Řeč, pohyb a rytmus jsou v nich propojené, takže rozvíjejí děti po všech stránkách. Menším můžete s pohyby rukou a nohou pomoct, větší nechte, aby po vás opakovaly, a pak básničky říkaly samy.
  5. Molitanové míčky: Má doma spousta lidí, protože se perfektně hodí k míčkování, rehabilitaci i na různé hry. „Jejich obrovská výhoda je, že doma nic neponičí a hra s nimi není hlučná a přitom je bezpečná,“ říká Kristýna Přibylová, zakladatelka dětských tělocvičen Monkey’s Gym. Můžete je s dětmi házet o volnou zeď a chytat nebo vytáhněte z útrob skříně lehkou raketu a soutěžte, kdo vydrží pinkat jen tak do vzduchu a udržet míček na raketě co nejdéle.
  6. Štafle do obýváku: Štafle má doma kdekdo, stačí je šoupnout třeba do obývacího pokoje, kde je trochu místa. Už dvouleté dítě si s nimi užije neuvěřitelné radosti. Podle věku dětí vymýšlejte různé soutěže: kdo vyleze první dva schůdky, kdo se dostane až na špičku, kdo se nebude bát až úplně nahoru a třeba se dotkne stropu? Nebo bude vítěz, kdo úspěšně přeleze na druhou stranu? „Pokud se vám štafle zdají moc vysoké, zkuste malý dvojstupínek. Malé děti ho mohou přelézat po čtyřech,“ radí Štěpánka Štrougalová z Juklíku.
  7. Bunkr pod stolem: Kdo by nemiloval ten pocit ukrýt se v pořádném bunkru? „Nechte děti postavit ho třeba pod kuchyňským stolem. Mohou snášet deky, polštáře, spacáky, využít se dají také velké koupelnové osušky. A až budou mít hotovo, pomozte jim v bunkru vybudovat hezký pelíšek a nechte je v něm odpočívat. Když jim k tomu pustíte třeba audiopohádku, budou blažené,“ říká z vlastní zkušenosti Jana Havrdová, prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz, který zaštiťuje projekt Děti na startu.
  8. Využijte televizi: Nechceme vám radit, abyste jí zapnuli vždycky, když si nevíte rady, co dělat. Spíš naopak. Ale občas je televize skvělá. „U nás doma milujeme Déčko, dětský program České televize,“ říká Jana Havrdová. „Taneční hrátky s Honzou Onderem nebo Jogínci jsou skvěle udělané programy, které děti zabaví a škodlivý vliv je minimální, protože u televize nebudou sedět, ale budou se hýbat,“ dodává. Že zrovna žádný pohybový program nedávají? Pusťte jim hudbu a nechte je řádit podle libosti.
  9. Tornádo: Vynikající taktika, jak donutit děti, aby po sobě uklidily. Jak to funguje? Natočte budíka na deset minut. Pusťte hudbu. Slibte dětem nějakou odměnu. Vědomí, že se bude uklízet jenom tak krátkou dobu, a ještě na ně čeká odměna, je přiměje neuvěřitelně zrychlit tempo. Úklid dostane doslova adrenalinový rozměr a vy nebudete věřit, jak rychle vaše ratolesti budou sbírat, skládat a rovnat.
  10. I statická zábava může být pohyb: K téhle hře vám postačí kousek volného prostoru, stopky a prázdný list papíru. Připraveni? Jedeme! „Každý člen rodiny postupně zkouší, jak dlouho vydrží stát na levé noze, pak na pravé nebo totéž se zavřenýma očima. Pak můžete testovat, jak dlouho kdo vydrží „sedět“ bez židle nebo třeba mít ukázkově předpaženo,“ popisuje princip Štěpánka Štrougalová z Juklíku.
  11. Písmenková pětiminutovka: Kolik věcí ve vaší domácnosti začíná na písmenko L a jsou tak lehké, že se dají shromáždit na postel v ložnici? Lžíce, láhev na vodu, lis na česnek … no schválně! „Nastavte budíka na pět minut a nechte děti, ať přemýšlejí a běhají s nápady do vaší ložnice. Po pěti minutách se sčítá, odměňuje a také se věci vracejí na své místo,“ seznamuje s pravidly Kristýna Přibylová z Monkey’s Gym.
  12. Domácí koulovaná: Tohle je bleskovka, jejíž příprava trvá pět minut, a pak máte o zábavu postaráno na hodně dlouho. Jak na to? Stačí prostě zmačkat noviny nebo archy jakéhokoliv papíru. Postavte doprostřed místnosti židli, na něj hrnec a snažte se do něj trefit. Nebo hrnec nemusí být ani na židli. Dokáží se děti trefit, když bude na zemi? Když ho postavíte třeba na štafle? Otestujte to! Házet se dá i otočení zády, mezi nohama, s jedním okem zavázaným jako pirát atd.
  13. Domácí tunely: „Dětský tunel doporučuji každému rodiči jako jednu z nejlepších investic. Není drahý, většinou je skládací, takže dobře skladný, a dá se s ním neuvěřitelně vyhrát,“ říká Jana Havrdová z Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz. S pomocí stopek můžete měřit, kdo tunel zvládne prolézt nejrychleji. Nebo kdo se jím nejrychleji proplazí třeba po zádech. Pokud tunel nemáte, vybudujte si vlastní. Dobře podle Jany Havrdové poslouží třeba židle, přes které přehodíte deky nebo spacák a máte hotovo. Mimochodem, zalézání a vylézání ze spacáku na čas také není špatná zábava.
  14. Hadí muž: Tohle vůbec není tak snadné, jak to zní! Dítěti přivažte k pasu provázek. Na jeho konec, který by měl sahat zhruba 5–10 centimetrů nad kolena, připevněte propisku, obyčejnou tužku, fixu nebo, co máte zrovna po ruce. Pak nechte hadího muže nebo ženu, aby se tužkou strefili do hrdla láhve, kterou má postavenou mezi nohama. Abyste to udělali napínavější, můžete dětem měřit čas na stopkách.

Zdroj: www.juklik.cz, www.monkeysgym.cz, www.ceskosehybe.cz

Continue Reading

Sledujte nás

Vhodný tarif pro studenta? Mrkněte se na nabídku.

Trending

Copyright © 2017 Zox News Theme. Theme by MVP Themes, powered by WordPress.