Současná celosvětová pandemie změnila jednání lidí. Chtějí bydlet ve svém co nejdříve a často potřebují na zajištění nového bydlení skloubit různé zdroje finančních prostředků. Nový koncept české společnosti divize Pasivních domů NWT přichází s řešením obou těchto problémů. O trendech v bydlení a výhodách pasivních domů jsme si popovídali s Karlem Havlíčkem, ředitelem divize Pasivní domy společnosti NWT.

Jaké jsou současné trendy a požadavky na bydlení? Dávají lidé více přednost bydlení v bytech či v rodinných domech?

Vzhledem ke koronavirové situaci v posledním roce jsme zaznamenali větší zájem o bydlení v rodinných domech, kde může rodina čas strávit také venku na zahradě. Jinak obecně platí, že typ bydlení si lidé vybírají zejména s ohledem na své ekonomické možnosti, a to, zda pracuji ve městech nebo mimo ně. Vzhledem k rostoucím nákladům na novostavby, zájem je zejména o středně velké byty nebo menší rodinné domy, v nichž může pohodlně bydlet čtyřčlenná rodina. Vzdálenost do zaměstnání už nehraje takovou roli, lidé jsou dnes zvyklí cestovat za prací denně i několik desítek kilometrů. Dá se také říct, že lidé bez rozdílu věku mají zájem o moderní bydlení s využitím obnovitelných zdrojů energie a nízkými provozními náklady.

Změnila koronavirová pandemie i představy a nároky na bydlení?   

Velmi výrazně. Zaznamenali jsme větší zájem o bydlení v rodinných domech, kde je možné trávit více času venku na svém pozemku, na své zahradě. Další změna souvisí zejména s rostoucími náklady na výstavbu bytů a domů, lidé mají zájem z ekonomických důvodů více o menší a středně velké byty nebo menší rodinné domy.

Proč si lidé v současnosti staví pasivní domy?

První pasivní domy si začali stavět hlavně lidé, kteří chtěli vyjádřit svůj pozitivní vztah k životnímu prostředí, jelikož běžně stavba spotřebovává přírodní zdroje (materiály, energii, půdu, vodu) a produkuje řadu odpadů a škodlivin. Provoz pasivního domu je téměř soběstačný, využívá obnovitelných zdrojů energie, zaručuje nízké emise CO2 a šetrně hospodaří s vodou. S ekologickým hlediskem se váže ekonomická a energetická náročnost. Pasivní dům je stavba, která splňuje přísná kritéria na energetickou úsporu v rámci provozu a užívání stavby. Oproti běžnému domu nepotřebuje tak velké množství dodané energie a jeho provoz je „maximálně“ úsporný.

Co může pomoci rozhodnout se pro stavbu pasivního či klasického domu?

Narůstající výstavba pasivních domů v současnosti nabízí možné východisko ze zvyšujících se cen energií a rostoucí zátěže na životní prostředí. Podporuje snahu o větší energetickou soběstačnost, komfort a kvalitu bydlení. Dnes se pasivní dům postupně stává standardem, který nabízí určitou nezávislost uživatele a podporuje vývoj naší společnosti cestou, která je šetrná k životnímu prostředí a také k naší peněžence.

Jak se dá definovat pasivní dům?

U pasivních domů, kde je spotřeba na vytápění v některých případech až 10x menší než u běžných staveb, je kladen výrazný důraz na kvalitu návrhu stavby, samotnou realizaci stavby, ale také na její hospodárné užívání. Nejčastěji se pasivní dům definuje jako budova, kde je spotřeba energie na vytápění nanejvýš 15 kWh/(m2*rok). Pro srovnání s běžným domem, který má spotřebu 80-140 kWh/(m2*rok), je znatelný praktický význam pro uživatele stavby, neboť náklady za energii jsou podstatně nižší. U starších „běžných domů“ nejvíce energie utíká střechou a okny, následně stěnami, podlahami a tepelnými mosty v konstrukcích. Proto je pozornost soustředěna na tepelně technické vlastnosti staveb a konstrukcí. Oproti současným normovým hodnotám jsou požadavky na pasivní domy až 2x vyšší. Cena pasivního domu je ale srovnatelná s domy, které většina projektantů dnes projektuje.

Jsou při stavbě pasivních domů vyšší nároky na kvalitu?

Pasivní domy jsou v průběhu stavby hodnoceny testem těsnosti obálky budovy, tzv. blower-door testem, který je jedním z nejdůležitějších činitelů certifikace domů v pasivním standardu, i na tuto kontrolu pamatuje Program Nová zelená úsporám (NÚZ) s dotací.

Klíčové v pasivním domě jsou vnitřní tepelné zisky (osoby, vaření, elektrické spotřebiče, …) a hlavně solární zisky okny orientovanými na jih.  Sluneční energie a vnitřní tepelné zisky totiž dokážou výborně zaizolovaný dům v zimě vytápět i bez použití dalších vstupní energie.

Jak je to v pasivním domě s cirkulací tepla a větráním?

Základem pro dosažení pasivního standardu je třeba uvažovat s kvalitní tepelnou izolací celé obálky budovy, s kvalitními okny a dveřmi, se souvislou vrstvou parozábran pro dosažení vzduchotěsnosti domu a s vhodně nastavenou vzduchotechnickou rekuperační jednotkou, která primárně zajistí řízené větrání a vytápění domu zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu. Není pravdou, že nemůžete větrat okny, ale je potřeba počítat s tím, že v zimě by to bylo ztrátové, řízené větrání zajistí optimální kvalitu, ideální vlhkost a čerstvý vzduch bez alergenů, pachů a oxidu uhličitého. Pokud je vše správně nastaveno, uživatelem pochopeno a pravidelně kontrolováno, jedná se o velmi úsporné vytápění.

Co vás vedlo při návrhu staveb pasivních rodinných domů využít více možnosti terénu?

Náš nový návrh pasivního rodinného domu výborně využívá možnosti pozemku majitele. Dům jsme zapustili do svahu, čímž jsme zákazníkovi ušetřili hodně peněz při zakládání stavby, a navíc využili izolační schopnosti zeminy a severní stranu domu pěkně přirozeně‚ zateplili.

Výstavba probíhá velmi rychle. Hrubou stavbu lze mít díky unikátní technologii prefabrikovaných stěnových panelů už za několik dní.

Je systém pasivních domů „výmysl“ současného moderního stylu bydlení či již v dějinách lidstva lidé využívali podobný styl bydlení s technikou a materiály jejich doby?

V historii si lidé vždy stavěli obydlí z materiálů, které měli k dispozici ve své době. Domy se stavěly vždy tak, aby v zimě drželi teplo a v létě chlad. Nebyly k dispozici žádné speciální zdroje vytápění ani chlazení. Pasivní domy se vrací zpět k těmto kořenům, protože jejich podstata spočívá ve využití tepla ze Slunce, které je zdarma, a v minimální potřebě dodatečných energii pro topení nebo chlazení.

V současnosti se klade důraz na energetickou náročnost. Jak je to u vašich pasivních domů?

Pasivní domy ALPH přináší pasivní standard v energetické náročnosti A, zdravé a bezpečné zázemí                        i nejmodernější technologie – a to vše nejen s ohledem k životnímu prostředí, ale také v souladu s feng-shui. Díky příjemnému mikroklimatu a pravidelné výměně vzduchu s rekuperací a filtrací je pasivní dům ideálním řešením (nejen) pro všechny alergiky a astmatiky. Mimo řízené větrání zbavené veškerých plísní a nečistot dokážou „chytré stavby“ také plně využít sluneční světlo a teplo k tomu, aby pro své majitele zajistily vysoký komfort bydlení bez nutnosti jakýchkoliv větších zásahů. Náklady na bydlení vás tak mohou vyjít pouze na několik stokorun měsíčně.

Může dostat rodina při stavbě pasivního rodinného domu nějaké dotace? Jaké?

Parametry domu vyhovují pro získání dotací Nová zelená úsporám B2, Zelená střecha a Dešťovka.

Pravidelný pohyb je nejlepší prevence celé řady onemocnění. Logické by tedy bylo, hýbat se co nejčastěji. Jenže opak je pravdou. Jsme stále lenivější, a je jen otázkou času, která z civilizačních nemocí nás potká. Proto je i na státu, aby sportování veřejnosti podporoval – ušetří tak spoustu peněz za nákladnou léčbu.

Již od poloviny 20. století je prokázáno, že pohyb je možné považovat za prevenci i lék pro celou řadu onemocnění, jako jsou kardiovaskulární, vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoký cholesterol, osteoporóza, nádorová onemocnění i deprese. Aby tělo mohlo po všech stránkách dobře fungovat, měli bychom se maximálně často hýbat. Jenže skutečnost je jiná.

Bubnujeme na poplach

„Lidé všech generací se výrazně méně hýbou, ztrácejí potřebu pravidelné fyzické aktivity, klesá jejich fyzická i psychická kondice. V posledních několika desetiletích prudce stoupl počet lidí, kteří trpí nadváhou, obezitou a dalšími civilizačními onemocněními. V důsledku toho nejen stoupají náklady na zdravotní péči, ale dochází i k řadě dalších negativních jevů. Rozhýbat populaci se tak dostává do popředí zájmu celé společnosti. I naši politici by si proto měli uvědomit, že podporou pohybu a sportování všeho druhu u obyvatel ušetří stát obrovské sumy peněz, které by se později musely vydat na jejich léčbu. Vždyť například celkové roční náklady léčby diabetu 2. typu činily dle Ministerstva zdravotnictví České republiky z roku 2014 neskutečných 38 miliard Kč.

Obdobně neutěšená situace je samozřejmě i v mnoha dalších vyspělých zemích světa. Například podle Americké diabetické asociace (ADA) bude mít v roce 2050 diabetes každý třetí Američan… Jenže utěšovat se tím, že jinde jsou na tom podobně, by bylo opravdu jen zbabělé strkání hlavy do písku. Proto si myslím, že nadešel čas začít bubnovat na poplach a snažit se lidi všemožně přesvědčit o nutnosti se hýbat a zároveň upozornit politiky, že podpora sportování není okrajovou záležitostí, ale neodkladným strategickým úkolem, který se nám všem bohatě vyplatí,“ říká Jana Havrdová, prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz.

Alarmující data

V březnu 2018 byla zveřejněna data z posledního Eurobarometru zaměřeného na Sport a fyzickou aktivitu. Předchozí průzkum s touto problematikou je z roku 2014 a přes řadu aktivit, které jsou v České republice v posledních letech věnovány propagaci a podpoře pravidelného pohybu, jsou data z České republiky alarmující.
Množství lidí, kteří se u nás pravidelně hýbou – cvičí nebo jinak sportují (nejméně 5x týdně), zůstává dlouhodobě na 5 %. Alespoň jednou týdně se v ČR v roce 2014 hýbalo 31 % populace, v roce 2018 pouhých 27 %. K drobnému pozitivnímu posunu došlo v počtu osob, které se pohybu věnují zřídka. V roce 2014 to bylo 31 % lidí, v roce 2018 tento počet klesl na 27 %. K dramatickému propadu ale došlo v počtu osob, které se nehýbou nikdy. V roce 2014 to bylo 35 % populace, o čtyři roky později už to je 41% populace.

A jak často se lidé hýbou mimo sportovní aktivity? Za takový pohyb se považuje třeba jízda na kole z místa na místo (např. do zaměstnání), tanec, práce na zahradě apod. Počet Čechů, kteří se takto hýbou alespoň 5x týdně, klesl z 11 % v roce 2014 na pouhých 7 % v roce 2018. Jednou až 4x týdně došlo k dalšímu poklesu z 34 % v roce 2014 na 26 % v roce 2018. Méně než 3x v měsíci se v roce 2014 hýbalo 55 % naší populace, v roce 2018 už to bylo více než 67 %. To znamená, že se dvě třetiny z nás ani 3x do měsíce nepřimějí k jakékoli sportovní aktivitě…

Každý den aspoň půlhodinka pohybu!

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje 5x 30 minut pohybové aktivity týdně pro dospělého člověka, pro dítě by to měla být minimálně 60 minut denně. U dospělých konkrétně by to mělo být 150 minut mírné aerobní aktivity nebo 75 minut aktivity s vyšší zátěží týdně a velmi podobná doporučení jsou i pro starší populaci ve věku 65+. (Zdroj: WHO)

(Zdroj: FISAF.cz, Evropská komise a WHO)

Co mohou mít společného nástěnné hodiny, meteostanice, budík, klíč od auta, hodinky, psací pero nebo brýle? Napovíme vám: Právě tyto předměty, které běžně používáme, se mohou stát špionážním nástrojem. Skryté kamery do bytu se stávají stále větším hitem, protože jsou cenově dostupné, jejich využití je nepřeberné a fungují na výtečnou.

Zajímá vás, co se doma děje po vašem odchodu, když zamknete dveře a opustíte svého psa nebo kočku? Se špionážní kamerou, ukrytou třeba v hodinách nebo meteostanici, to už pro vás přestane být záhada. Chcete si na zajímavé přednášce pořídit záznam, abyste se mohli poctivě připravit ke zkouškám? Ani to není díky skryté kameře, která slouží zároveň jako diktafon, sebemenší problém!

Máte v kanceláři cenné věci nebo tajné materiály, a rozhodně nestojíte o to, aby se k nim někdo nepovolaný dostal? Nabízíme řešení: je to špionážní kamera s detekcí pohybu. To samé platí i pro váš dům nebo byt. Nikdo z nás si nepřeje, aby tam zloděj vnikl, narušil naše soukromí, ukradl drahé vybavení nebo zničil interiér.

Skryté kamery do bytu v tomto ohledu odvedou poctivou práci. Díky minaturnímu provedení jsou nenápadné, takže pachatel nemá šanci si jich všimnout. Jejich výrobci si přitom dali záležet na tom, aby navzdory velikosti poskytly kvalitní záznam. Nikomu nepřejeme, aby se jeho majetek stal terčem zlodějů. Pokud ale k této prekérní situaci přeci jen dojde, každý majitel bytu nebo domu, který si ještě předtím stihl pořídit a nainstalovat špionážní kamery, si bude dodatečně blahopřát. Rozhodně je to investice, která se vyplatí.

Mnoho těchto kamer lze připojit k elektrické síti, takže pracují nonstop. Ty nejmenší modely mají v sobě ukrytý akumulátor, jehož výdrž se počítá v hodinách. V e-shopu cel-tec.cz najdete nejen široký sortiment špionážních kamer, ale také tu získáte cenné informace a v případě, že si nebudete výběrem jisti, i kvalifikované rady a doporučení.